Dokončeme svatovítskou katedrálu,
symbol naší vlasti.
Podpořte projekt pořízení nových svatovítských varhan jednorázovým darem. Stačí naskenovat QR kód ve Vaší bankovní aplikaci v telefonu. Děkujeme srdečně všem dárcům.
Číslo účtu: 7191292/0800
Symbolicky v době, kdy si připomínáme 680. výročí položení základního kamene katedrály sv. Víta českým králem Janem Lucemburským a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, s potěšením sdělujeme informaci, že stavba nových varhan se konečně přiblížila k svému završení.
Během slavnostního aktu Celního úřadu pro hlavní město Prahu v Brožíkově síni Staroměstské radnice v Praze, jehož se účastnil Dominik kardinál Duka, byly včera zástupcům pražské celní správy předány symbolická miniatura varhanní píšťaly a certifikát potvrzující, že celní správa adoptovala jednu novou píšťalu svatovítských varhan v hodnotě 20 tisíc korun. Předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Mgr. Vojtěch Mátl přitom představil projekt obnovy svatovítských varhan a adopce píšťal.
Ve středu 13. 3. 2024 došlo k předání staveniště pro stavební úpravy západní kruchty pro svatovítské varhany. Díky tomu mohou započít přípravné stavební práce předcházející instalaci varhan.
Pro zobrazení fotografií a více informací rozklikněte aktualitu.
Žáci Základní školy Marjánka v Praze dokázali během adventního jarmarku v prosinci 2023 vybrat částku 13 167 Kč, kterou věnovali na adopci píšťaly svatovítských varhan. Z dalších projektů, na které žáci přispěli, získaly svatovítské varhany nejvyšší podíl. Do benefiční akce se zapojili žáci od nejnižších až po nejvyšší ročníky a na adventním jarmarku nabízeli ručně vyráběné výrobky a cukroví. Jsme vděční žákům ZŠ Marjánka za štědrý dar, kterého si velmi vážíme. Symbolické předání šeku se uskutečnilo v arcibiskupském paláci, kde arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner převzal z rukou žáků darovací šek.
Těžko bychom v naší zemi našli stavbu, která by se mohla rovnat katedrále sv. Víta. Svatovítská katedrála je duchovní institucí formující náš vztah ke Stvořiteli. Je prvním chrámem v zemi. Je to učebnice křesťanství, ale zároveň křižovatka, na níž se rozhodovalo o našich dějinách. Je jedním z největších uměleckých děl naší země, které na nepatrném prostoru soustřeďuje mnoho rovin v mnoha kontextech. Je očitým svědkem minulosti a utváření naší vlastní identity, ale zároveň živoucím organismem, který vznikal po víc jak půl tisíciletí a dodnes není dokončen.
Těžko si dnes představit Prahu bez siluety katedrály. A přesto tato silueta vlastně ještě nedávno vypadala jinak. Chyběla jí polovina, která byla dostavěna až v roce 1929. Metropolitní kostel je tak veliké dílo, že bude asi sotva někdy dokončeno, přesto dosud chybí něco velmi podstatného. Při dostavbě chrámu se totiž nedostávalo financí na to, aby mohl být na západním kůru vztyčen nový varhanní stroj. Bylo od té doby podniknuto několik pokusů. Všechny byly neúspěšné. Až dnes máme novou příležitost. Je na nás, abychom v době míru a svobody naplnili odkaz našich předků, zejména Otce vlasti Karla IV. a symbolicky katedrálu dokončili.
Varhany pro svou velkolepost nazývané královským nástrojem nejsou instrumentem pozemských králů, nýbrž hovoří hlasem Božím, který někdy jemně šeptá a naplňuje naši duši klidnou radostí a jindy zabouří, až nám mráz běhá po zádech. Jejich krása spočívá v tom, že přes svou monumentalitu plní slovo toho, který nepřišel proto, aby se mu sloužilo, nýbrž proto, aby sám sloužil. Každého, kdo poslouchá jejich hudbu, učí pokoře. Vede ho k umění naslouchat a cvičí ho ve schopnosti sladit krok s druhými při zpěvu a modlitbě. Varhany nás učí opravdovému vztahu k Bohu, ale i k druhému člověku. Proto chceme společným dílem přispět ke slávě Boží, věhlasu svatovítské katedrály a rozvoji slavné hudební tradice našeho národa.
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský
Myšlenka postavení nových varhan však nezanikla, ale opakovaně se vynořovala, aby byla v důsledku nepříznivých celospolečenských událostí let válečných i v důsledku poválečného uspořadání odložena na časy příznivější.
Umělecká koncepce nového katedrálního nástroje se zrodila z úvah a diskusí s domácími a zahraničními odborníky nad mnoha aspekty nového nástroje. Inspirací byla tradice svatovítských varhan, ale i živé, stále se rozvíjející umění varhanní improvizace předané současné generaci velikými postavami české varhanní hudby 20. století.
Varhanářská firma Gerharda Grenzinga je jedním z nejzkušenějších subjektů v této oblasti - doposud úspěšně dokončila na 220 restaurátorských a vlastních stavebních projektů napříč kontinenty.
Do dnešního dne se nám podařilo vybrat: 105 429 281 Kč
Děkujeme!
Nadační fond Svatovítské varhany vznikl dle zákona č. 227/1997 Sb. zápisem do nadačního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, sp. zn. N 1123, dne 19. března 2014.
Identifikační číslo nadačního fondu je 02794471.
Bankovní spojení nadačního fondu je 2109930876/2700.
Sídlo nadačního fondu: 119 02 Praha 1 – Hradčany, Hradčanské náměstí 56/16
Účel nadačního fondu: pořízení nových reprezentativních varhan pro svatovítskou katedrálu
Kontakt:
Mgr. Vojtěch Mátl
Předseda správní rady nadačního fondu Svatovítské varhany
e-mail: vojtech.matl@apha.cz
telefon: +420 737 215 326
PhDr. Stanislav Vejvar, Ph.D.
Koordinátor projektu Varhany pro katedrálu
e-mail: Stanislav.Vejvar@apha.cz
telefon: +420 733 164 063
Členové správní rady:
ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D.
Drahoslav Chudoba
Ing. Arch. Marek Štěpán
Prof. JUDr. Jan Kříž, CSc., Dr.h.c.
JCLic. Mgr. Ondřej Pávek
Kontakt na zainteresované v projektu Varhany pro katedrálu:
Vojtěch Mátl
Předseda správní rady
e-mail: vojtech.matl@apha.cz
telefon: +420 737 215 326
Jakub Skřejpek
Bohemian Heritage Fund
e-mail: skrejpek@bohemianheritage.cz
IVETA KŘÍŽOVÁ
PRAHA Varhany pro svatovítskou katedrálu, na něž se veřejné sbírce vybralo přes 85 milionů, nabraly skluz. A někteří mecenáši, kteří poslali třeba i část svých životních úspor, se začínají ptát, zda nástroj vůbec někdy uslyší. Byť jsou varhany z dílny varhanářského mistra Gerharda Grenzinga již hotovy a ještě letos je čeká cesta ze španělské dílny do Česka, v katedrále je bude možné spatřit nejdříve na sklonku příštího roku. Přitom původně se sliboval rok 2020, smělé plány mluvily dokonce o stoletém výročí republiky 28. října 2018. Jenže zasáhl vše brzdící covid a běh za kulatými razítky a s ním spjaté měsíce náročných výpočtů a zkoušek, do nichž se zapojil i největší český zvon Zikmund.
Míček nyní leží na straně státu, který jakožto vlastník katedrály zajišťuje přípravu kůru k instalaci nástroje. „Stavíme varhany do katedrály, která nepatří církvi ale státu. Katedrála je všemi zainteresovanými vnímána jako nejvzácnější symbol a objekt českého státu, tudíž nároky na umístění varhan jsou o mnohem větší, než je známe z běžných kostelů,“ řekl LN ceremonář a vedoucí Sekretariátu arcibiskupa Vojtěch Mátl s tím, že na řadě je nyní stavební úřad, který schvaluje celkový projekt úprav kůru. „Jde o poslední razítko, které si hrad jako zástupce vlastníka již zajišťuje sám,“ doplnil Mátl, který je rovněž členem správní rady Nadačního fondu varhan.
Než bude kůr připraven, varhany se uskladní ve specifickém skladu. Najít přitom halu o výšce 12 metrů, v níž by mohly stát i největší varhanní píšťaly, bylo oříškem. Nakonec svůj sklad poskytla Policie ČR.
Nejen výška, ale i váha varhan nadační fond značně potrápila. Jelikož ji výrobce úplně neodhadl a také docházelo k úpravám projektu stroje, musela se třikrát přepočítávat statika kůru. Ten se bude muset zpevnit a budou se muset provést nemalé zásahy do elektro rozvodů katedrály. Milionové náklady na stavební práce ale uhradí vlastník, tedy stát.
Předpoklad je, že varhany by se mohly instalovat do katedrály nejdříve příští rok na podzim, je však otázkou, zda se stihnou postavit a naladit do příštích Vánoc. Případně se bude muset počkat až na další jaro 2024. „Byly bychom každopádně rádi, kdyby do konce příštího roku varhany v katedrále stály,“ zdůraznil Mátl. Problém je ale i v počasí. Mokré stavební procesy i tahání kabelů se totiž nesmí dělat přes zimu, stavební práce tak začnou, až se klimatické podmínky srovnají, tedy patrně na jaře. Stavět by se mělo zhruba půl roku, poté se budou sestavovat varhany. „I jejich stavba a naladění podléhají klimatickým podmínkám. Nezřídka se stává, že katedrální stěny jsou omrzlé zevnitř. Uvidíme, jak nám bude prozřetelnost přát,“ podotkl Mátl. Stavební práce se každopádně promítnou i do chodu chrámu, k jeho úplnému uzavření pro liturgie ani turisty by ale dojít nemělo.
Razítkový maraton
Správa Pražského hradu bude v souladu se zákonem o veřejných zakázkách v dohledné době ještě soutěžit firmu, která stavební úpravy kůru provede. „Pro nové varhany je potřeba nejen připravit kůr, ale také dovést nové či přeložit staré silnoproudé a slaboproudé vedení, provést propojení se samostatně stojím hracím stolem, který bude umístěn v transeptu,“ potvrdil LN Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské. Některé kabelové trasy se budou otevírat poprvé od doby, kdy byla katedrála dostavěna, tedy před téměř sto lety. Bude se tahat sedm až deset kilometrů kabelů, což si vyžádalo opět obrovskou projekční práci, kterou musela dělat prověřená firma, protože katedrála je jeden z nejstřeženějších objektů. Finální stavební práce budou vysoce přesahovat deset milionů korun, odhady podle zjištění LN hovoří až o 17 milionech. Ty už ale nepůjdou ze sbírky Nadačního fondu, který před měsícem zakončil letitý razítkový maraton. Jenže ten spolu s nečekanými výzvami odčerpal i finance z lidem vybrané částky. „Všechny projekty navíc a červená razítka něco stojí. Prosíme občany i firmy o další pomoc a pochopení. Minimálně ještě pět milionů budeme potřebovat dovybrat,“ uvedl Mátl a doplnil, že je stále možné adoptovat píšťaly, ty nejlevnější jsou již rozebrány, ale ještě zbývá asi třetina, u nichž se startuje na příspěvku deset tisíc korun.
Lidé, kteří na varhany přispívají, reprezentují široké společenské spektrum. Nechybí například prarodiče, kteří píšťalu věnují svým vnoučatům, vdovy, které tím uctívají památku svých zesnulých manželů, podnikatelé, studenti, drobní střadatelé, kteří si na to třeba i vybrali stavební spoření. Jeden mecenáš dokonce věnoval i píšťalu na památku padlých českých vojáků v Afghánistánu, další zase na památku britské královny Alžběty či amerického prezidenta Ronalda Reagana. Symbolické místo bude mít i píšťala věnovaná obětem Heydrichiády. „Děkujeme všem dárcům za důvěru a trpělivost…“ zdůraznil Mátl.
Náklady nečekaně poskočily
S extra náklady, s nimiž se v původním plánu nepočítalo, se v průběhu let lidově řečeno roztrhl pytel. Nejprve se podle Mátla vyskytl akustický problém. Ještě než se varhany postavily, tak Grenzing udělal pro jistotu ještě jedno zkušební měření akustiky katedrály a přišel na velmi důležitou věc: pískovec, z něhož je katedrála vystavěna, pohlcuje zvuk. Kdyby nedošlo k úpravám konstrukce, tak by varhany nebyly slyšet vepředu. „Proto muselo dojít k zvýšení stroje tak, že zvuk poletí do katedrály nikoli po stěnách, ale po oknech. Sklo netlumí,“ vysvětlil Mátl. Navíc se vše muselo dle přání památkářů i kardinála řešit tak, aby nebyla zakryta ani část Kyselovy růžice za varhanami.
Další velkou výzvou byl požadavek na požární odolnost varhan. Přišlo nařízení, že nástroj musí vydržet 15 minut hořet a po 15 minutách nesmí spadnout dopředu ale dozadu, aby to neohrozilo lidi evakuující se z katedrály, případně hasiče. Průchod pod kůrem katedrály je totiž hlavní evakuační prostor z chrámu. „Několik měsíců trvalo sehnat odborníka, který by byl schopný vůbec to celé spočítat, navrhnout konstrukční úpravy tak, abychom vše splnili a získali tak další kulaté razítko,“ podotkl Mátl.
Další obava byla, aby varhany konstrukčně nespadly. Výrobce má sice se stavbou desítek a stovek varhan celoživotní zkušenosti, ale podložit to složitými výpočty a posudky pro získání dalšího razítka bylo pro něj nesplnitelným úkolem a pro nadaci výzvou.
Podobné martyrium bylo se sehnáním posouzení, že hra na varhany neohrozí statiku katedrály. Tedy když se na ně zahraje naplno, aby to nerozvibrovalo katedrálu natolik, že by z ní začalo něco padat. Jen najít firmu, která je schopna toto kvalifikovaně za pomoci nejmodernější techniky změřit, bylo během na dlouhou trať. Nakonec pomohl zvon Zikmund, který se do testu zapojil. „Udeřili jsme na Zikmunda a měřilo se“ zavzpomínal Mátl. Katedrála podle něho požívá úplně největší ochrany, kterou si lze v Česku přestavit. „Jsme rádi, že se stát o katedrálu stará opravdu zodpovědně a je tedy pochopitelné že má péči, aby se nepoškodila,“ dodal.
A výčet neočekávaných úkolů nekončí. Další razítko muselo posvětit i složitý projekt lešení imaginárně vytvořeného pro budoucí opravu rozety, která může nastat za třicet až padesát let. Už dnes je tak nakreslené řešení, jak to má vypadat a jak jednou postavit bezpečné lešení za novými varhany.
Práce na nástroji nicméně neskončí ani poté, co budou konečně v katedrále instalovány. Až tehdy se doladí jejich unikátní skleněný design, který navrhl a sponzorsky financuje Škoda Auto. Český křišťál od firmy Lasvit má odrážet českou tradici a kulturu. Půjde o snad o vůbec první varhany na světě se sklem.
Až na místě se také bude domýšlet osvětlení varhan. Nejprve se musí zjistit, jak si s nimi „pohrává“ sluneční světlo či noční osvětlení Hradu. To už ale bude úplná tečka za projektem, který odstartoval před více než pěti lety.
Hotové varhany se pak požehnají při slavnostní mši při nějaké významné připomínce. Tou může být třeba na posvícení katedrály po dostavbě, což je vždy 12. května, či na svátek svatého Víta 15. června, na položení základního kamene jednadvacátého listopadu či výročí republiky nebo na svatého Václava. Dárci, kterých je nyní přes osm tisíc, pak budou pozváni na slavnostní zahajovací koncerty. Jejich jména či u větších píšťal poselství zůstanou každopádně ve varhanách pro paměť dalších generací.