Dokončeme svatovítskou katedrálu,
symbol naší vlasti.
Již před časem nás oslovil jeden z našich vážených mecenášů s prosbou o adopci jedné z velkých píšťal. Její věnování směřuje obranným, bezpečnostním a záchranným složkám našeho státu. Součástí tohoto daru byla i prosba o předání symbolické píšťaly a osobního dopisu do rukou arm. gen. Aleše Opaty, náčelníka Generálního štábu AČR.
Milí mecenáši a všichni příznivci projektu stavby svatovítských varhan, než usedneme se svými blízkými ke štědrovečerní večeři a oslavíme nový rok, chtěli bychom zrekapitulovat události a vývoj výstavby svatovítských varhan za uplynulých 12 měsíců.
V katedrále proběhla další statická měření a komplikované projekční práce na kůru. Hledala se kompromisní řešení pro statiky, správce katedrály a další zainteresované autority. Podařilo se nám letos doladit konečnou podobu designu varhan, který bude přijatelný pro zástupce památkové péče.
Velmi děkujeme našim mecenášům, kteří i letos adoptovali píšťaly varhan ve výši převyšující 3,5 mil. Kč.
Mohlo by se zdát, že se svatovítské varhany blíží do svého finále a částečně tomu tak i je. Varhany stojí prakticky ve finálním stavu ve španělské dílně. Čeká je ještě několik konstrukčních úprav.
Projekt svatovítských varhan představuje pro všechny zúčastněné obrovskou výzvu. Jde koneckonců o projekt, který v moderní éře tuzemské sakrální architektury i varhanářství nemá obdoby. Všichni, kdo na projektu spolupracují, odvádějí nejlepší práci ve snaze docílit nejlepšího možného výsledku a zároveň tak, abychom se z varhan mohli společně těšit co nejdříve. Nadační fond Svatovítské varhany velmi oceňuje vstřícnou a profesionální kooperaci mezi Arcibiskupstvím pražským, Správou Pražského hradu i Kanceláří prezidenta republiky, bez které by celý projekt nebylo možné realizovat.
Těžko bychom v naší zemi našli stavbu, která by se mohla rovnat katedrále sv. Víta. Svatovítská katedrála je duchovní institucí formující náš vztah ke Stvořiteli. Je prvním chrámem v zemi. Je to učebnice křesťanství, ale zároveň křižovatka, na níž se rozhodovalo o našich dějinách. Je jedním z největších uměleckých děl naší země, které na nepatrném prostoru soustřeďuje mnoho rovin v mnoha kontextech. Je očitým svědkem minulosti a utváření naší vlastní identity, ale zároveň živoucím organismem, který vznikal po víc jak půl tisíciletí a dodnes není dokončen.
Těžko si dnes představit Prahu bez siluety katedrály. A přesto tato silueta vlastně ještě nedávno vypadala jinak. Chyběla jí polovina, která byla dostavěna až v roce 1929. Metropolitní kostel je tak veliké dílo, že bude asi sotva někdy dokončeno, přesto dosud chybí něco velmi podstatného. Při dostavbě chrámu se totiž nedostávalo financí na to, aby mohl být na západním kůru vztyčen nový varhanní stroj. Bylo od té doby podniknuto několik pokusů. Všechny byly neúspěšné. Až dnes máme novou příležitost. Je na nás, abychom v době míru a svobody naplnili odkaz našich předků, zejména Otce vlasti Karla IV. a symbolicky katedrálu dokončili.
Varhany pro svou velkolepost nazývané královským nástrojem nejsou instrumentem pozemských králů, nýbrž hovoří hlasem Božím, který někdy jemně šeptá a naplňuje naši duši klidnou radostí a jindy zabouří, až nám mráz běhá po zádech. Jejich krása spočívá v tom, že přes svou monumentalitu plní slovo toho, který nepřišel proto, aby se mu sloužilo, nýbrž proto, aby sám sloužil. Každého, kdo poslouchá jejich hudbu, učí pokoře. Vede ho k umění naslouchat a cvičí ho ve schopnosti sladit krok s druhými při zpěvu a modlitbě. Varhany nás učí opravdovému vztahu k Bohu, ale i k druhému člověku. Proto chceme společným dílem přispět ke slávě Boží, věhlasu svatovítské katedrály a rozvoji slavné hudební tradice našeho národa.
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský
Myšlenka postavení nových varhan však nezanikla, ale opakovaně se vynořovala, aby byla v důsledku nepříznivých celospolečenských událostí let válečných i v důsledku poválečného uspořadání odložena na časy příznivější.
Umělecká koncepce nového katedrálního nástroje se zrodila z úvah a diskusí s domácími a zahraničními odborníky nad mnoha aspekty nového nástroje. Inspirací byla tradice svatovítských varhan, ale i živé, stále se rozvíjející umění varhanní improvizace předané současné generaci velikými postavami české varhanní hudby 20. století.
Varhanářská firma Gerharda Grenzinga je jedním z nejzkušenějších subjektů v této oblasti - doposud úspěšně dokončila na 220 restaurátorských a vlastních stavebních projektů napříč kontinenty.
Do dnešního dne se nám podařilo vybrat: 84 973 684 Kč
Děkujeme!
Nadační fond Svatovítské varhany vznikl dle zákona č. 227/1997 Sb. zápisem do nadačního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze, sp. zn. N 1123, dne 19. března 2014.
Identifikační číslo nadačního fondu je 02794471.
Bankovní spojení nadačního fondu je 2109930876/2700.
Sídlo nadačního fondu: 119 02 Praha 1 – Hradčany, Hradčanské náměstí 56/16
Účel nadačního fondu: pořízení nových reprezentativních varhan pro svatovítskou katedrálu
Kontakt:
ICLic. Mgr. Ondřej Pávek
Předseda správní rady nadačního fondu Svatovítské varhany
e-mail: pavek@svatovitskevarhany.com
telefon: +420 603 235 606
František Falta
Koordinátor projektu Varhany pro katedrálu
e-mail: Frantisek.Falta@apha.cz
telefon: +420 733 164 063
Členové správní rady:
ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer Th.D. – předseda
Ing. MgA. Pavel Farský – místopředseda
Mgr. Jakub Skřejpek – místopředseda
Drahoslav Chudoba
Ing. Arch. Marek Štěpán
Kontakt pro média:
Šimon Slavík
Tiskový mluvčí projektu
e-mail: slavik@bohemianheritage.cz
telefon: +420 734 335 438
Kontakt na další zainteresované v projektu Varhany pro katedrálu:
Vojtěch Mátl
Člen správní rady
e-mail: vojtech.matl@apha.cz
telefon: +420 737 215 326
Jakub Skřejpek
Bohemian Heritage Fund
e-mail: skrejpek@bohemianheritage.cz
Květnou nedělí – letos 28. března – skončila postní doba a křesťanský svět vstupuje do Svatého týdne Velikonoc. Přinášíme přehled bohoslužeb, které se během velikonočních svátků uskuteční v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Srdečně Vás zveme k účasti na slavení nejvýznamnějších křesťanských svátků do katedrály sv. Víta. Bohoslužby budou přístupné veřejnosti. Vstup pro účastníky bohoslužeb bude umožněn pouze z Hradčanského náměstí, a to vždy nejdříve 30 minut před začátkem liturgie a pouze do naplnění povolené kapacity účastníků v souladu s aktuálně platnými protiepidemickými předpisy (10% kapacity míst k sezení). Pro ty, kteří chtějí mít jistotu, že se na velikonoční obřady do katedrály dostanou, nabízíme možnost registrovat se na recepci pražského arcibiskupství (tel. 220 392 100). Lze přijít i bez rezervace – do vyčerpání povolené kapacity. Veškeré bohoslužby bude možné také sledovat online přes web Katedrála TV (www.katedrala.tv). Televize Noe je bude přenášet na svém kanále NOE+, pro jehož příjem je nutný televizor nebo set top box s podporou HbbTV a internetové připojení. Při sledování hlavního kanálu TV NOE si kanál NOE+ navolíte prostřednictvím „červeného tlačítka“ na ovladači. Velkopáteční obřady bude vysílat i hlavní kanál TV NOE.
Přehled bohoslužeb:
Zelený čtvrtek 1. 4. v 9.30 a v 18.00.
V 9.30. Missa chrismatis – kardinál Dominik Duka zve všechny kněze a jáhny, aby v liturgickém společenství, shromážděni kolem katedrálního oltáře, obnovili jednotu svého společenství a své závazky plynoucí z přijetí svěcení.
V 18.00. Mše sv. na památku Poslední večeře Páně -Celebruje kardinál Dominik Duka, kázání přednese biskup Zdenek Wasserbauer. Na konci mše sv. doprovodí liturgické společenství svého Mistra a Pána průvodem po katedrále do Getsemanské zahrady, která bude mimořádně připravena v kapli Panny Marie (Nejsvětější Trojice, Císařská). Zde bude na Velký pátek odhalen „Boží hrob“. Soukromá adorace v „Getsemanské zahradě“ bude možná do 20:30.
Velký pátek 2. 4. v 18.00.
Obřadům, při kterých jsme uváděni do tajemství utrpení a smrti Pána Ježíše Krista, bude předsedat kardinál Dominik Duka, který pronese i velkopáteční kázání. Během obřadů budou provedeny Janovy pašije F. Holíka v úpravě Z. Pololáníka. Zazní umělecký přednes úryvků z díla Peri Pascha, textu, který napsal kolem r. 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard. Soukromá adorace u „Božího hrobu“ bude možná do 20:30.
Velikonoční vigilie 3. 4. ve 20.30
Liturgii Velké noci, v níž křesťané od pradávna slaví Ježíšovo vítězství nad smrtí, bude předsedat kardinál Dominik Duka, kazatelem bude biskup Václav Malý. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní sedm čtení ze Starého zákona a budou uděleny iniciační svátosti katechumenům.
Boží hod velikonoční 4. 4. v 10.00
Při dopolední pontifikální mši svaté sloužené kardinálem Dominikem Dukou, jenž pronese i sváteční kázání, bude proveden pro připomínku křtu výkrop lidu křestní vodou. Mše sv. bude zakončena Apoštolským požehnáním, které pan kardinál udělí jménem Římského velekněze. Při liturgii zazní Missa in D od Františka Xavera Brixiho.
Zdroj: Arcibiskupství pražské, upraveno
